Mariánská studánka

Poutní kaple „Mariánská Studánka" se nachází na Rychnovském vrchu. Kaple s pramenem pitné vody s údajně zázračnou mocí. Původní kaple zde byla postavena v roce 1850, zvětšena v roce 1867, dnešní podoba je z roku 1931. Jedná se o starobylé poutní místo k Panně Marii.

Původ

Kovář Jakob Franz z Lusdorfu na Moravě utrpěl před sedmi lety úraz při pádu přes sáně,který mu způsoboval trvalé vnitřní bolesti.Léčení nic nepomáhalo.V největší tísni si Franz předsevzal,že vykoná pouť do Mariazell.Byl však upoután na lůžko a neměl k cestě finančních prostředků,protože nebylo výdělků.Úspory spotřeboval na léčení a léky.Obrátil se proto na přátele s prosbou o pomoc a ti mu dali 32 grošů.V této smutné situaci se vydal na pouť do Mariazell.Došel vysílen do lesa nad Rychnovem a tam ve stínu stromu usnul.Zdálo se mu,že mu někdo připomíná,aby zamýšlenou cestu do Mariazell uskutečnil.Potom se probudil a cítil,jakoby se ho někdo dotýkal a že jeho bolesti zmizely.Pak se vydal na pouť a vykonal svou pobožnost.Z Mariazell si přivezl obrázek Panny Marie a připevnil jej v lese nad Rychnovem nad strom,pod nímž před časem spal a uzdravil se.Obrázek však byl brzy deštěm poškozen,dal proto na toto místo dřevěnou sošku Panny Marie,kterou nechal zhotovit u moravskotřebovského sochaře Františka Seydtla.

Když se věci chopila církevní vrchnost,bylo rozhodnuto, že soška bude přenesena z lesa do kostela a tam postavena na hlavní oltář.Přenesení bylo provedeno 25.7.1749 slavnostně za neobvykle velké účasti lidu.

Zpráva o zázračné moci mariánské sošky v Rychnově se roznesla rychle po celé zemi a Rychnov se stal věhlasným poutním místem.

Tomu všemu ovšem předcházely případy podivuhodného uzdravení nemocných poutníků,kteří před soškou vykonali pobožnost. U stromu pod nímž byl uzdraven Jakob Franz,byl nalezen pramen vody. Vzniklé studánce se počalo říkat „Mariánská studánka". Bylo to také původní místo mariánské sošky a proto není divu,že poutníci přenášeli zázračnou moc sošky na vodu ve studánce. Aby toto místo zůstalo budoucím pokolením označeno,byla u studánky postavena na popud rychnovského kováře Mathiase Staffa v roce 1850 kaplička.Na zděném sloupě za mřížkou byl umístěn obraz bohorodičky.Po letech byla ke kapli přistavěna sloupová předsíň a opodál křížová cesta,u níž zbožní poutníci vykonávali pobožnost. V zimě roku 1928 zeď kapličky popraskala a v letech 1931 a 1932 byla z příspěvků a za pomoci obyvatel kraje a přátel z ciziny postavena nad studánkou nová vzhledná a stylově vybavená kaple.Za velké účasti lidu byla posvěcena 2.7.1932. Tato kaple je ozdobou kraje a je doposud cílem domácích i cizích milovníků přírody.

Malá, ale vysoká kaple byla v r. 1930 stržena a nahrazena větší kaplí z přírodního kamene, který esteticky lépe zapadá do hlubokého lesa, v němž kaple s mariánskou studánkou uvnitř stojí.

Pozoruhodným faktem je, že milostný obraz Panny Marie byl z Rychnovského kopce snesen do farního kostela sv. Mikuláše, který byl nadán jako poutní kostel. V jeho sakristii se uchovávají děkovné tabulky, množství starodávných berlí, brýlí a jiných předmětů, které zde zanechali uzdravení. Z jednoho milostného obrazu tak vznikla dvě poutní místa: titulárně se jím stal farní kostel a zároveň i lesní kaple na úbočí Rychnovského kopce. - Farní kronikáři to popisují následovně:

V Rychnově původně vznikl kostel v opevnění. Stále jsou patrny dělové střílny ve zdivu. Nynější barokní kostel sv. Mikuláše, biskupa, pochází z roku 1730. Je to nádherný chrám s bohatou rokokovou výzdobou uvnitř. Na hlavním oltáři kromě překrásného dvoupatrového svatostánku je originál obrazu sv. Mikuláše, jehož kopie je ve Sloupnici, a rozkošný milostný obraz Panny Marie Rychnovské.

R. 1742 se těžce nemocnému kováři Jakubu Franzovi z nedalekého Lubníka ve spánku zjevila Panna Maria a žádala ho, aby vykonal pouť do rakouského Maria Zell. On se na pouť pěšky vydal ale nemocí vyčerpaný upadl na rychnovském kopci do bezvědomí. V mdlobách se mu znovu zjevila Matka Boží a když se probral, cítil se zcela zdráv a pokračoval v cestě. V Maria Zell vykonal pouť, byl tam i u sv. zpovědi a u sv. přijímání, a zpátky domů si přinesl papírový obraz Panny Marie Mariazellské, který zavěsil v lese na místě uzdravení na strom a s celou rodinou se chodíval na toto místo modlit. Během těchto návštěv se z místa zjevení rozléhaly překrásné zpěvy až do vzdálenosti 5 km, takže lidé se dozvěděli, co se tam stalo, a na místě zjevení postavili kapličku, u které vytryskla studánka. Protože lepenkový obraz byl mezitím počasím zničen, nechal Jakub Franz u řezbáře v Moravské Třebové vyřezat milostný obraz Panny Marie Rychnovské dřevěný, bohatě zlacený a zdobený. Ten byl umístěn v kapličce. (Tenkrát se ještě tolik nekradlo.)

Olomoucký arcibiskup celou událost prozkoumal a r. 1750 vyhlásil Rychnov mariánským poutním místem a farní kostel sv. Mikuláše poutním chrámem Panny Marie Rychnovské. Přitom byl milostný obraz ve slavnostním průvodu přenesen z lesní kaple do poutního chrámu. Tomuto místu se říká moravské nebo malé Maria Zell.

Na pouť do Rychnova přicházelo až 200.000 lidí a bylo podáváno až 80.000 svatých přijímání. Mnoho lidí se zde tělesně i duchovně uzdravilo. Protože v Rychnově působilo deset kněží a další chodili vypomáhat, byla r. 1766 postavena obrovská monumentální budova fary ve stylu barokního zámku.

Mezitím déšť, sníh a mráz lesní kapličku na místě zjevení zcela zničil. Proto byla v letech 1930-32 v lese postavena nová, moderní, prosklená kaple, která se dá zcela otevřít při velkém počtu věřících. Kapli 7. července 1932 vysvětil olomoucký světící biskup Msgre. ThDr. Josef Schinzel, jenž je pohřben v rodové hřbitovní kapli v Krasově u Krnova, odkud pocházel.

Mariánské poutní místo Rychnov na Moravě má dvě centra: poutní chrám Panny Marie Rychnovské a sv. Mikuláše, biskupa, který je zároveň i farním kostelem, a lesní kapli Mariánská Studánka na místě zjevení. Ve farním kostele je každou neděli mše svatá v 9.30 hodin a v lese v poutní kapli každou neděli od začátku května do konce října ve 14.30 hodin.

V letech 1999-2000 byl kostel sv. Mikuláše i hradby opraveny ze sbírky vysídlených sudetských rodáků. Vybrali mezi sebou přes 80.000 DM (1,5 mil. Kč), památkáři přidali 30.000 Kč.

Do lesní kaple Mariánská Studánka chodí lidé na pouť velmi rádi ze širokého okolí: z Rychnova a okolních obcí, z Moravské Třebové, České Třebové, Lanškrouna, ze Zábřeha na Moravě, z Brna a z mnoha jiných míst. Je to pro ně potřeba duchovního života a zároveň krásný výlet do krásné přírody. Seznámí a spřátelí se tam mnoho věřících lidí z různých míst. Přijíždějí také poutníci z Německa, původní obyvatelé, se světícím biskupem z Limburgu, Mons. Gerhardtem Pieschlem, který pochází z Moravské Třebové.

Na rychnovském hřbitově naproti bočnímu vchodu do kostela a u hradební brány je pohřben kovář Jakub Franz z Lubníka, kterému se Panna Maria zjevila a kterého uzdravila z těžké nemoci.